Moderní technika se dnešnímu vinařství nevyhne. Usnadňuje práci a je často šetrnější než lidská ruka
Moderní technologie a stroje se nevyhýbají ani vinařství, kde vinařům šetří práci a zároveň sklízejí kvalitně a šetrně, aniž by poškodily hrozny. „Různé nové postupy, usnadnění a technologie jsou velmi užitečné a pomáhají nejen při sklizni, ale i při zpracování hroznů v jednotlivých fázích. Jedná se často o stroje šesté či sedmé generace, které jsou už dnes šetrnější než ruční sběr,“ doplňuje Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR, která sdružuje nejvýznamnější tuzemské vinaře. Mohou tak vykompenzovat nejen nedostatek pracovníků, ale přispět i k rychlejší technice sběru. „Strojově sklízíme všechny vinice, pokud není zakázka na výrobu klaretu,“ prozradil Václav Osička, generální ředitel společnosti Vinium Velké Pavlovice.
Toto je ale spíše výjimka, většina vinohradníků kombinuje ruční sbírání hroznů se strojovým. Zámecké vinařství Bzenec provádí strojní sklizeň na 30–40 % celkových ploch, i když každý rok se tato procenta mění. BOHEMIA SEKT využívá stroje na 85 % vinic.
Ručně se většinou sklízejí vinice, které nejsou svým tvarem a typem opěrné konstrukce vhodné na sklizeň kombajnem nebo se na ně nedostane těžká technika. Jsou ale i další nároky, které nám vyjmenovává Bořek Svoboda, ředitel Zámeckého vinařství Bzenec: „Výběr ploch pro ruční sklizeň je dán požadavkem na kvalitu suroviny. Na nejlepší vína provádíme sklizeň ručně, snažíme se tak o co nejšetrnější zacházení s hrozny.“
Vinaři tedy investují nemalé částky do techniky na obdělávání vinic a sklizně hroznů, např. do samojízdných sklízečů, zároveň se ale snaží průběžně vylepšovat svoje technické zázemí. „V letošním roce jsme investovali do viničního traktoru, ožínače, rosiče, mulčovače a do technologií ve sklepě. Byla to například kryomacerace nebo filtr s možností zpracovávat kaly, dále pak různé nádoby a chlazení,“ uvedla Iva Šantavá, enoložka a ředitelka střediska vinařství VÍNO BLATEL. Výčet dosavadních zlepšení pro vinice společnosti Zemědělská a.s. Čejkovice prozradil také předseda představenstva Tomáš Martinec: „My do vinic investujeme každý rok. Sklizňové stroje jsme již nakoupili před dvěma lety. V rámci Programu rozvoje venkova jsme tak nahradili původní samochodný sklízeč za výkonnější, úspornější a šetrnější stroj. Letos to jsou dva viniční traktory, ožínač, mulčovač a rosič.“
Lidská síla je nejdůležitější v oblastech, kam se technika nedostane
Období sklizně, které většinou trvá dva až tři měsíce, je z pohledu poptávky po zaměstnancích důležité. Nejedná se jen o práci na vinicích, ale celkově ve vinařstvích. Sklízení se vždy účastní nejen všichni kmenoví zaměstnanci, ale jsou ve velkém množství najímáni i lidé přes agentury a různé inzeráty. Pomoci je potřeba s logistikou, dopravou, evidencí a zpracováním hroznů na lince. Dokonce zde můžeme kromě typických profesí nalézt poptávku i po myslivcích, kteří plaší špačky a hlídají vinice. Pokud bude mít podzim nepříznivý vývoj z hlediska počasí a zrání hroznů, bude potřeba počty brigádníků navyšovat.
Nízká míra nezaměstnanosti se dotýká i moravského vinařství, tuzemské vinaře dlouhodobě trápí nedostatek pracovníků. „Jsou možné dva směry. A to vyšší míra mechanizace prací na vinici a zavedení opatření k jednoduššímu získání pracovního povolení pro zahraniční sezónní pracovníky,“ sdělil svůj názor Václav Osička ze společnosti Vinium Velké Pavlovice. S ním souhlasí Josef Svoboda, vinohradnický manažer skupiny BOHEMIA SEKT, a dodává: „Vzhledem k tomu, že tuzemští pracovníci na práce ve vinicích nejsou, je potřeba vytvořit takové podmínky, abychom mohli na sezónní práce přijmout pracovníky z jiných zemí, jako je například Ukrajina nebo Rumunsko. Obdobně to má vyřešeno například Itálie, Rakousko nebo Německo.“
Stáhnout zprávu
Kontakt: Hana Křenková, hana.krenkova@adison.cz, 724 798 580, www.vinarskaunie.cz