VÍNO BLATEL je největším pěstitelem odrůdy Merlot v Česku a také prvním moravským vinařstvím, které začalo prodávat víno jako digitální token. O dalším směřování podniku i o tom, jaké je být ženou v jeho čele, jsme si povídali s ředitelkou Ivou Šantavou.
Ivo, kdy a proč ses rozhodla pro profesi enoložky?
Bavila mě chemie, biologie, zkrátka přírodní vědy. Tím, že jsme měli vinohrad a doma se víno dělalo, bylo rozhodnutí jasné, půjdu na vinařinu. Postupně jsem se učila i doma, začala si zkoušet vyrábět svá vína. Občas jsem měla jiné názory než tatínek a pak jsme se přeli, co je lepší. Moc mě bavilo to zkoušení a hledání své cesty.
Proč sis vybrala jako své působiště vinařství VÍNO BLATEL?
Pocházím z Bzence, když jsem ukončila Mendlovu univerzitu a hledala práci, tak u nás bohužel výroba nebyla. Hledala jsem po okolí a zjistila, že v Blatnici ve vinařství VÍNO BLATEL hledají posilu do týmu. Oslovila jsem je a na podzim 2001 nastoupila. Byla jsem nadšená, že mě přijali, i když jsem žena. Postupně jsem se dostala od laboratoře, do výroby, dále jsem dělala degustace a další aktivity. Složila jsem degustátorské zkoušky a stala se členkou komise pro hodnocení a zatřiďování vín pro SZPI. Víno se stalo mým obrovským koníčkem.
Před 25 lety ve vinařstvích nebylo moc žen. Jak je to dnes?
Na rozhodujících pozicích ve větších podnicích nebyly prakticky žádné ženy, vzpomínám si na jeden podnik v Hustopečích. Od té doby se toho opravdu hodně změnilo. Žen je v dnešní době v oboru více, což je super. Vzájemně si pomáháme. Náš obor se celkově hodně vyvíjí a díky novým technologiím je i pro ženy snadnější to zvládat. Ale vinařina je fyzicky náročná, a proto je pomoc od mužů moc důležitá a vážím si jí.
O svých vínech říkáte, že je v nich cítit rukopis a srdce ženy. Přistupují ženy k výrobě jinak než muži?
Určitě jsme emotivnější a dáme při rozhodování na první dojem. Vinařina se musí dělat jako koníček, s láskou a srdcem a je jedno, jestli je to muž, nebo žena. Myslím ale, že ženy více dají na intuici. A to první rozhodnutí většinou bývá i nejlepší a správné. Možná jsme i šetrnější v přístupu. J
Velmi se vám daří s odrůdou Merlot. Proč jste se rozhodli právě pro tuto ni?
Na počátku to byla tak trochu náhoda, že jsme se k této odrůdě dostali a dnes pěstujeme Merlot na 8,6 hektaru a jsme jeho největším pěstitelem v ČR. Začátky spadají do výsadbových let 2001 – 2004. V té době jsme chtěli vysadit viniční trať Plachty, kde je půda hluboká, vododržná, černozem. Merlot u nás nebyl v té době vůbec známý, ale v návaznosti na polohu a půdu nám byl doporučen a byla to opravdu výborná volba.
Hrozen je poměrně řídký, a díky tomu je odolný proti chorobám a můžeme jej tedy sklízet jako poslední ve výborné vyzrálosti a kvalitě. Postupem času jsme se naučili s touto odrůdou i více pracovat a pro dosažení opravdu vysoké kvality na výrobu červených vín hrozny redukujeme. Jak v počtu hroznů na keři, tak před zaměkáváním na části vinice stříháme spodní třetinu hroznů pro větší plnost.
Myslím, že můžeme být rádi, že jsme dali na doporučení a vsadili na tuto odrůdu. Merlot je hravou odrůdou a je fajn, že ji při naší výsadbě můžeme zkoušet jak v bílé, tak v růžové i červené variantě. Vize dosáhnout velmi kvalitních vín z této odrůdy se myslím daří. Každoročně jsou z ní úžasná vína. Doufám, že i naše zákazníky baví jako nás.
Mají tedy dnes moravská červená šanci oproti zahraniční konkurenci?
Myslím, že kvalita moravský červených vín roste. Určitě u nás máme úžasná červená vína konkurenceschopná se zahraničními červenými. Svědčí o tom i úspěchy našich červených vín na světových výstavách.
V nabídce máte kromě mnoha jiných i vína typu VOC Blatnice. Dostává se označení VOC více do povědomí zákazníků?
Vína VOC Blatnice z odrůd Ryzlink rýnský a Rulandské bílé vyrábíme od roku 2012, což je letos 10 let. Tato vína se určitě do podvědomí zákazníků dostávají, ale je to cesta dlouhá a vždy je to o osobní komunikaci se zákazníky. Běžná přívlastková vína se určitě prodávají jednodušeji, ale jsem hrdá na to, že vína VOC v Blatnici máme.
Jsou pro mě krásným spojením lidí, historie, charakteru Bílých Karpat a nás vinařů. Do výroby dáváme kus sebe a našich představ, jak mají tato vína vypadat. Je to také odkaz našich předků v odrůdách, které se v Blatnici pěstovaly. U mnoha vín VOC se používají místní kvasinky. Myslím, že je krásné, když se dokáží vinaři spojit pro myšlenku, která má smysl.
Vloni jste začali prodávat víno ve formě digitálního tokenu. Je o ně zájem? Na koho s nimi cílíte?
S myšlenou využití digitálního tokenu přišel člen správní rady Vojtěch Olbrecht, protože nás zaujal potenciál blockchainu pro obchod jako technologie, u které věříme, že má potenciál podobně jako měl internet v 90. letech. Podařilo se nám jeden z tokenů prodat, další jsou nadále k dispozici. Cílíme především na mezinárodní zájemce, proto je veškerá komunikace v angličtině, nicméně samozřejmě tokeny si může koupit i kdokoli z ČR.
Opusťme online svět a podívejme se na realitu. Na jaká vína se můžeme těšit v příštím roce?
Na větší hodnocení je asi ještě brzo, ale prozatím se vína jeví velmi dobře, jsou svěží, krásně aromatická. Nadšená jsem z Ryzlinků, rulandských a cuvée. Letos budeme mít nové cuvée – panenskou úrodu z viniční trati Antonínek.
Děkujeme za rozhovor a přejeme vydařený závěr roku!
Kdo je Iva Šantavá
Ředitelkou a enoložkou vinařství Víno Blatel je Iva Šantavá od roku 2019. Do této společnosti ovšem nastoupila již v roce 2001. Je členem komise pro zatřiďování vín SZPI a členkou Unie enologů. Vystudovala Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně. Je vdaná a má dvě děti.
