xr:d:DAGCGjLGC7o:2,j:4112210986546990401,t:24041110
Tuzemské vinařství čelí v současné době celé řadě výzev. Potýká se s poklesem spotřeby, nárůstu importu zahraničních vín, klimatickými změnami a od loňska také s nejistotou ohledně spotřební daně. To vše má podle našeho nového průzkumu přímý dopad na pokles výsadby nových vinic a v nejbližších letech i na snížení výměry stávajících vinohradů.
Z pravidelného průzkumu k pěstování révy vinné, který každoročně realizujeme mezi členy Vinařské unie, vyplývá, že nejistotu ve vinařském oboru aktuálně vnímají všechny dotázané vinařské společnosti. „Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu. Například u výsadby nových vinic, kdy vinař sklidí první hrozny po 4 letech, je v současnosti riziko tak vysoké, že ho většina vinařů nemůže podstoupit,“ uvedl Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie.
Podle nařízení EU lze celkovou výměru vinic v každé členské zemi navýšit vždy o jedno procento ročně. O povolení k výsadbě musí vinaři žádat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a je platné tři roky. Podle údajů ÚKZÚZ druhým rokem po sobě nebyla tato kvóta vyčerpána a podle Vinařské unie řada vinařů s již dříve získaným povolením s výsadbou vyčkává. „Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně,“ řekl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda. „Do našeho plánu výsadeb vinic se v současné době promítá aktuální pokles trhu tichých vín, optimalizace přípravy suroviny pro výrobu šumivých vín, změny chování spotřebitele v preferenci odrůd na trhu tichých vín a naše cíle v oblasti udržitelného přístupu k vinohradnictví a vinařství,“ vysvětlil marketingový ředitel BOHEMIA SEKT Martin Fousek.
Většina vinařů neplánuje rozlohu vinic rozšiřovat ani v dalších letech. „Mnozí navíc odkládají i obnovu stávajících vinic, protože neví, zda hrozny z těchto vinohradů budou vůbec potřebovat. To následně nutně povede k výraznému poklesu výměry vinic v ČR,“ dodává Ondřej Beránek.
Vinice se pozvolně proměňují, dál přibývá PIWI odrůd
Nejistotu vinařů prohlubují také klimatické změny a zvyšující se požadavky na udržitelnost, které nadále ovlivňují charakter a ráz tuzemských vinic. Není proto překvapením, že se v posledních letech zvýšil podíl vinic osázených PIWI odrůdami, které jsou vhodné pro ekologickou nebo integrovanou produkci. Podle Vinařské unie jsou tyto speciálně vyšlechtěné odrůdy už zastoupeny v portfoliu všech významných tuzemských producentů. „PIWI odrůdy jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví,“ říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny BOHEMIA SEKT, která má celkem 22 hektarů vinic osázených PIWI odrůdami.
„Máme celkem 15 hektarů PIWI odrůd. Důvody k výsadbě v posledních letech jsou spojeny s odolností těchto odrůd proti houbovým chorobám, což nám umožnuje používat daleko méně fungicidů a přispět tím k ekologizací vinic,“ řekl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Zpráva z Registru vinic ÚKZÚZ uvádí, že celková výměra vinic v ČR v roce 2023 dosahovala 17 735 hektarů. PIWI odrůd bylo ke konci roku 2023 celkem 960 hektarů. Nejpěstovanější odrůdou v této kategorii byl Hibernal s aktuální plochou 421 ha.